With: Louis
Louis
byl na turne a ja jsem se mu nemohla dovolat.Nemeli jsme na sebe
vubec cas.Obzvlaste ted kdyz zacal chodit s Eleanor a k tomu to
turne.Ja jsem s nim nechtela jezdit.Ja a Eleanor jsme se moc
nemuseli.Volala jsem mu asi 6x a nezvedl to ani jednou.Byla jsem
smutna.Byl to muj jediny kamarad.Jeste kluci ale on byl semnou uz od
malicka.Drzel me ve vsem.Kdyz mi umrela babicka byl tu semnou.V
rozchodu me taky drzel.Kdyz jsem mela prusvih tak me taky drzel.Jenze
ted nemame na sebe cas.Je to pro me dost tezke.Zase jsem mu volala a
zase nic.Kazdy den jsem 24 hodin brecela.Prisla ke me do pokoje mamka
a obejmula me. ,,Neboj to bude dobre.On se ti ozve."
Povzbuzovala me mamka. ,,Ja vim." Zalhala jsem ji a dala ji
pusu.Po chvilce odesa a ja zkusila jeste jedno zavolat Louisovi. Zase
nic.Dal jsem brecela.Rozhodla jsem se zavolat Harrymu. Ten mi to
zvedl. ,,Ahoj Ellis.Mam ti od Louise vkazat ze ti zavola az bude mit
cas.Ted zrovna nahravame.Ahoj." S temito alovy to tipl a ja jsem
se rozbrecela jeste vic.Sla jsem do koupelny a vzala ziletku.Zacala
jsem se rezat.Bolelo to ale ne tolik jako kdyz muj nejlepsi kamarad
na me nema cas a na Harry jo. Kazda rana byla jako nezvednuty hovor
od Louise.Po chvilce jsem byla cela.os krve.Do koupelny vlezl tata a
hned me vzal do naruce a rval na mamku.To je to posledni co jsem
slysela. Probudila jsem se v nemocnici.Nikdo u me nebyl.Najednou
vesel doktor. ,,A dobry den." Rekl mi. ,,Byla jste v
komatu.Ztratila jste moc krve." Rekl mi a zkontroloval me.Potom
odesel.Vzala jsem mobil a volala Louisovi.Zase nic.Ani ted v tuhle
chvili semnou nebyl.Najednou se otevrel dvere a v nich se objevil
Harry, Niall, Liam a Zayn. ,,Kde je Louis?" Zeptala jsem se.
,,Ehm no je s.... S Eleanor." Skocila jsem Harrymu do reci a
citila ze mam sklenene oci.Kluci se mi zeptali jestli něco
nepotřebuju řekla jsem že ne že je všechno v pořádku.Když sme
se začali loučit Harry tam zůstal a řikal že všechno v pohodě
není že to na mě vidí. Pak se mi jen zeptal jestli chci aby tu
zůstal a trochu mi zvednul náladu, řekla jsem že jestli nemá
něco lepšího tak že budu moc ráda. Další den mi pustili a
nevím proč ale Harry na mě čekal před nemocnicí a prý že mi
odveze domů neměla jsem nic proti je to můj dobrý kamarád ale
Loui je Loui. Když mi dovezl domů poděkovala jsem mu a zeptala se
ho jestli by nechtěl jít na chvíli ke mně, řekl že ted musí
domů, sklesl mi úsměv na tváři, když si toho Harry všiml
podíval se do svého diáře a řekl že by mohl přijet večer
okolo sedmé, řekla jsem „ok“ těším se..usmála se na něj.Pak
jen dodal že by jsme mohly zajít na večeři.

Žádné komentáře:
Okomentovat